To znamená to, že by měl znát minimálně základy. Nebo alespoň něco vědět o těchto věcech, popřípadě jejich obsluze. Že je to nesmysl? Ale vždyť i vy sami již něco málo znáte a umíte. Že ne? Pokud umíte obsluhovat mobilní telefon, tak máte minimální základy a ani o tom nevíte. Tak jak jste se učili řídit auto, učili jste se základům informačních technologií a o to obsluze jednoho z nich. Schválně, vzpomenete si na to? Asi ne. Kdopak by si to pamatoval. To už je let…
Jakoukoli základní jednotkou čehokoli z tohoto světa je bit. Je to zkratka z anglického binary digit – dvojková číslice. Kdo není honěný v matematice, bude mít jisté drobné potíže v chápaní toho co bude následovat. Nic si z toho nedělejte. Já to nechápu také a žiju. Tak tedy máme bit, základ informace, což je stav, který bychom vyjádřili jako ano, nebo ne. Nula nebo jednička. Bit může mít jen tu neb onu hodnotu. Neplést si s pojmem, bajt. Bajt je totiž také malá jednotka informace, ale je to již osm bitů. Když uvidíte velké B, znamená to bajt, malé b pak značí bit.
Dále to nebudeme pitvat, protože to bychom musel rozebrat dvojkovou soustavu a také se bavit o tom, že to nemusí být zrovna osm bitů, ale počet může být jiný. Dnes v dnešních technologiích se však používá osm, a tak to dále nebudeme pitvat. Násobky jsou pak již asi jednodušší, i když se nesmí převádět přesně tisícovky a stovky, protože by docházelo k mylným interpretacím. Například jeden Gb, tedy jeden Gigabyte není přesně násobek tisícovky, není to tedy tisíc megabytů, jak by se zdálo. Bohužel, pokud budete hledat správný výklad, narazíte na to, že si každý píše, co chce. Plete byty a bajty dohromady a člověk neví, co je fakt. Proto by se raději měly už konečně všude používat raději nové jednotky kibibajty, mebibajty, gibibajty. Jenže, znáte to, že.
Nuže tedy vidíte, že i vy jste na chviličku zabředli do složité struktury IT. Asi vám to k ničemu nebude, ale základní znalost již máte.